--- Akce v roce 2006 ---
Akce Kotař 2006
Jednoho krásného červencového dne - konkrétně pátého - potkal Indurajn při cestě na Žermanice kousek za dobrou skupinku cyklistů, jenž mu až příliš nápadně připomínala pravidelné hosty pivnice Klenba v Klimkovicích. Náhoda tomu chtěla, že na další cestu se dali všichni společně a ještě téhož večera za drsných nadávek jinak sympatické Věrky (;-))) dobyli vrchol Kotaře a chatu na něm stojící. Výlet to byl více než povedený a tak na zpáteční cestě navštívili Prašivou a zahráli vodní fotbálek opět (kde jinde) na Žermánkách. Z toho všeho vzniklo spousta zážitků a fotek, které právě tady vidíte...;-)
Turnaj v šipkách
Moc popisu u této akce nečekejte. Spíš tady jde o fotky. Celou akci "spískala" hospoda (chcete-li restaurace) U Peršana a vše proběhlo 5. srpna 2006. Počasí na začátku druhé půlky prázdnin nebylo nijek příjemné, po vedrech přišlo velké ochlazení, nicméně ani to nezabránilo vitězství našeho týmu...;-)
Tour de Lysá a Visalaje
Sraz se všemi ostatními máme ve čtvrtek o půl desáté ráno na Dolní Polance u hospody, kam Haryho doprovodila rodinka, aby se zřejmě s tátou nadobrou rozloučili. Byli jsme tady první (jak zjišťuji, bydlí Hary za Hornbachem a jsme tak dá se říct sousedé) a první přijíždí (spíš projíždí...) k nám Věrka se slovy, že Fliny zdržuje, protože potřeboval zajít k frizérovi. Asi chce na Tour de Lysá pořádně reprezentoval;-)) Věrka po chvíli telefonuje, kde asi tak jsou ostatní, vykládá nám, že Nadporučík asi dnes nebude dvakrát ve formě, "...protože se včera ještě do Klenby vrátil...," ale za chvíli i s ostatními přijíždí a můžeme tedy vyrazit na cestu. Původní plán měníme a Stará Bělá může tedy zrušit uvítací brány. Jedeme směrem na Jistebník, odkud je i první fotka dnešního dne. Je krásné a příjemné počasí. Vítr je také snesitelný...
Peřeje, Ondřejník, KozloMlýn...
Druhá část povídání o Tour de Lysá a Visalaje začíná v osm hodin ráno, kdy vtrhá na naši chatku Mára a tím pro nás dělá budíček. Krásně jsem se vyspal a tak ani nevím, že ještě po půl páté ráno byl ještě na naší chatce a Lukas neměl kde spát. Máte v tom chaos? Nic si z toho nedělejte;-) Ranní sprcha v horách je něco fantastického, ručník už použilo několik lidí přede mnou, ale ještě to dalo. Před devátou hodinou snídáme vajíčka, dáváme ranní kafe, někdo pivo a platíme. Poprvé zjišťujeme, že neustále prudící Hary se nám zatraceně šiknul a to v okamžik, kdy by nás bez mrknutí oka každého obrali o páďu. Jen jemu se to nezdálo a tak už se o další dnešní útratu nemusí vůbec starat. Po deváté jsme sbalili věci a za prvních (zatím jen propagačních) kapek se vydáváme vstříct dalším kilometrům na zpáteční cestě domů, do Klimkovic, do lékárny...
PoMalenovice 2006
Tolik lidí jsem trochu nečekal, marně jsem uvažoval, jak se tohle všechno mohlo do minibusu vejít a trochu radostně si začal říkat, že třeba nepojedu zpátky domů sám. Marně. Vše ostatní pobrala auta;-) Nicméně musím trochu šlápnout na plyn a po krátkém intermezzu na mezi (sluníčko už tady takhle na podzim k večeru nesvítí), zaujímám strategické místo u pípy. Kdo je u zdroje, má výhodu, říkám si;-)
Připojení mi vzhledem k únavě nečiní žádný problém, brzy se stmívá a zábava graduje. Občas někdo přibyl, občas odjel, ale lidí přes půlnoc vydrželo spousta. Prošoupaly se střevíce a jedním z nejkrásnějších zážitků byla náročná oprava osvětlovací rampy elektrikářem Harym. Nadporučík to jistil pěkně z dálky, zalezlý v bezpečné vzdálenosti. Ale i tak se našlo dostatek asistentů a po snad půlhodinové akci se celá světelná rampa (rozuměj jedno světlo) rozsvítila jako za mlada. Prý její oprava je takový zdejší malý folklór. Tak nevím...;-)))