|
--- Akce v roce 2008 ---
Emma. Tak se jmenuje vichr z hor, který po roce opět zavítal do střední Evropy. Předpokládalo se, že bude menší než její minulý kolega Kyrill, ale jak se nakonec v neděli ukázalo, škody byly možná ještě větší. Kromě toho však letos zažíváme naprosto neladovskou zimu. V podstatě od konce listopadu nelze o nějaké zimě ani hovořit. A tak týden před plánovanou akcí se chodíme vyhřívat na sluníčko a řeknu vám, i to pivo chutná na zahrádce jinak. Když k tomu pak přidáte nějaký ten kilometr na kole, člověk je zcela spokojen. A za takové nálady se jen velmi těžce mění plány, byť se Emma má snažit...
... pokračování a fotky zde!
Vycházím od Veličků ven, vlastně jsem chtěl jen na potřebu. Jenže koukám před sebe na protější kopce, jejichž svahy se zbarvují do červena pomalu zapadajícím sluncem. Do údolí se otevírá daleký rozhled a v dáli "září" Dombas. Vnímám i vůni lesa a jemně tlumený hukot správně rozjeté hospody, kde ostatní už ladí hlasivky na zpívání. Úplně jsem zapomněl, co jsem tady venku chtěl a jenom se kochám. Moc pěkný kus kraje - tady u Veličků...
... pokračování a fotky zde!
Nějakou chvíli jsem uvažoval, kde začít vyprávění o OtavaTour 2008. Vždycky (ano, letos už toto slovíčko lze úplně v pohodě použít...:-))) totiž celá akce začíná pravidelnou kvalifikací v Klenbě a letos tomu nebylo jinak. Jenže já se kvalifikace letos neúčastnil, poáč jsem už ten den byl nedaleko Přahy. Nemá smysl ani popisovat cestu všech ostatních patnácti statečných, poáč česká pótrať se opět vyznamenala a kdo má zájem, může na konci povídání juknout na můj dopis mluvce tohoto rádobykvalitního dopravce. Začněmež tedy symbolicky o půl osmé ráno v sobotu devátého srpna na nádraží Praha Smíchov stojí připraven k odjezdu rychlík Otava (jak symbolické...), a kdy já nedočkavě vyhlížím vodní přátele, kteří stále nejsou a nejsou...
... pokračování a fotky zde!
Vysoké Tatry 2008
... byl to tzv. Nadporučíkův den neboli po našemu Lu(c)ky day. Hlavně ráno na Štrbském Plese bylo celé v jeho režii. Počasí bylo nádherné, všeci jsme byli nadržení na první štreku, když v tom si náš milý Npor.vzpomněl, že mu k řízečkům od maminky chybí nějaký ten čerstvoučký rohlíček. V tomto okamžiku nastal zlom!! Rohlíčků bylo trochu více než jsme čekali a k tomu ještě pletýnky, ty má Npor.obvzlášť rád, když jsou propečené. Prostě pytlík, který si přinesl, vypadal jako menší baťoh a ten se snažil nacpat do svého, už tak notně přeplněného batohu. A jak myslíte, že to dopadlo? Nevydržel zip ani naše nervy, takže jsme to šli spláchnout do prvního lokálu. Museli jsme čekat než se otevřou obchody a Npor.si koupí nový batoh. Aspoň jsme měli možnost se seznámit s místním nápojem zvaný borovička, která nás - jak se později ukázalo, provázela celým naším zájezdem...
... pokračování a fotky zde!
Možná jako oslavu slavného výstřelu Aurory nebo jako pořádný lampionový průvod jsme pojali pravidelnou páteční návštěvu Klenby. Zatímco jsem připravoval pár nových stránek na www.klenba.cz, přicházeli k "fotbalovému" stolu pod nástěnkou další a další lidé. Postupně se začalo hraním karet u vybraných jedinců, pokračovalo se bavením se a panákovou smrští, aby vše skončilo třeba mými tanečky s Věrkou:-) Bylo veselo a milo a než se vyjadřovat slovy, stačí se kouknout na přiložené fotky. Doufám, že se budou líbit. Materiálu vzniklo docela dost.
Indurajn:-) ... pokračování a fotky zde!
Vlastně už na začátku onoho slavného večera jsem začal psát povídání (takovou malou předpřípravu na přípravu:-) o Čestmírových padesátých přirozeninách, protože po páté hodině, kdy vše mělo pomalu vypuknout, jsme byli v Klenbě s Věrkem sami dva. Až kolem půl šesté přišel oslavenec s dvěma pražandami, zatím však víceméně především proto, aby se podílel na přípravách. A v tu chvíli, dříve než jsem stačil smočit brk v pomyslném kalamáři, tok mých myšlenek rázně přerušila Věrka, když na stůl hodila balíček nafukovacích balónků s jednoznačným příkazem: "Foukej!" Nevím jak vy, ale zkoušeli jste někdy nafukovat ty pidi balónky na vodu? I Alena o pár chvil později zjistila (byla to právě ona, která s těmi malými nesmysly přišla:-), zač je toho loket a už jsme na sebe navzájem boulili nechtíc oči, jak jsme se nafukovali...
Indurajn:-) ... pokračování a fotky zde!
Jestli si dobře vzpomínám, Klenba seriál mne napadla už někdy vloni. Začít s Arabelou, to jsme při nějaké příležitosti konzultovali se Simčou. Jako ideální se nám tenkrát líbil termín, kdy léto a pěkný podzim dají definitivní valy, přijdou plískanice a to bude ten správný čas, kdy člověk v Klenbě vydrží déle než normálně. Předchozí oslava Čestmírových narozenin a týden stará VŘSR Klenba nám však potvrdily, že vydržet déle v Klenbě nám problém vůbec nečiní. Termín jsme stanovili na předvečer výročí Sametové revoluce a vůbec jsme netušili, že Věrce prodloužíme třetí směnu do ranních hodin...
Indurajn:-) ... pokračování zde.
Ve Sviňákově se k nám připojili další Lysaři: Pyžva s Renčou, Bartič s kámošem, dalším piliňákem Štěpánem a k překvapení všech i "rudý ďábel z Mexika" - Schumacher. Jediný kdo slíbil a nepřišel byl Indurajn. Ospravedlnil se trapnou výmluvou, stejnou jako když jsme byli v Tatrách, o něčem tak povrchním a zbytečném jako je práce. Dalšími známými firmami, které se dlouhodobě neúčastní našich akcí, kde je zapotřebí fyzická námaha, jsou Struna a Fliny. A o Batinovi všichni víme, že je pod pantoflem. Své vycházky si už vybral, když byl na Čendově padesátce.
Rejže už ví, co dá práce něco vymyslet a napsat. Lysá hora byla podle jeho dvoudenních zápisků bezpochyby hódně povedená akce. A po seriálové Klenbě tady máme připravený další seriál. Postupně, jak Rejže bude článek doplňovat, můžete i vy seriálově prožívat výšlap na Lysou. Kdo je asi Máňa, vrtá vám hlavou? Máte smůlu, musíte si počkat na závěrečný díl. Rejže je v tomhle zásaditý:-)))
... odkaz na nový seriál Tour de Lysá II/2008
Mít čtyři křížky za sebou, to už je slušná polovina života. Alespoň podle statistik a u chlapů ještě malinko více než u ženských. Na ty čtyři křížky si teď chťác nechťác bude muset zvykat i Brekoun, nebo chcete - li Aljoša, zkrátka Aleš Neuwirth, stálý to člen klubu SZKF ve funkci stálého a také zcela nefunkčního korepetitora...:-)
Pokračování ...
Když jsem přicházel do skleníku sviňákovského nádraží a marně hledal skupinku povědomých lidí, přitom viděl, jak se Rejže směje, sotva mne zmerčil, bylo mi zcela jasné, že my dva jsme ti jediní, kteří se na Skalku vydáme. Skalku - respektive Ondřejník - jste nám odhlasovali ze čtyř nabídnutých variant. Troštičku jsme si to také přáli, protože jsme měli naplánováno, že když tahle varianta vyjde, zastavíme se cestou do Kozlovic, kde Šmíra otevřel už svůj třetí pivovar. Jak jsme nakonec dopadli?
Pokračování ...
Ztemnělá Klenbovní atmosféra zcela zapadla do Zemanového rozplétání podivných událostí kolem vyhořelého Hurychovic domu. Když pak mladý Hurych kápnul božskou a začal odhalovat příběh onoho temného večera, i Věrka pochopila, že flaška fernetu je nadobro ztracena, neb starou Hurychovou skutečně hrála Valerie Kaplanová. Já na tu sázku úplně zapomněl. Ale když se Věrka před pár dny přiznala
... pokračování zde!
|