Vánoční šprtec tradiční turnájek v Klenbě 25.12.2011
V 16:30 v době zahajovacího výkopu zela Klenba téměř prázdnotou. Pouhých osm účastníků, to dějiny tohoto skálopevného turnaje zapsaného v deníčcích každého Klenbaře nepamatují. Ale samozřejmě jsme se všeci přece jen sešli a s půlhodinovým zpožděním mohlo vše vypuknout. Jen Bártič si dal ještě více načas, přišel, pozdravil, aby opět na chvíli zmizel s telefonem u ucha,
v době kdy měl mít již dávno první zápas za sebou. Čest zahájit turnaj a slavit úvodní vítězství bylo dopřáno Alkáčům, když v úvodních kláních porazil Polda Punkera a Strunka Batina.
Ve skupině B se rychle vykrystalizovala postupující čtveřice Maro, Rocker, Polda, Bártič. Situace v áčku byla mnohem napínavější, tam se do samého konce rvali o poslední zbývající postupové místo Batin, Štyk a Vitold. Prvně jmenovanému bylo nakonec dopřáno připojit se ke Strunovi, Rejžemu a Uhlovi. Tak, máme tady čtvrtfinále, které proběhlo, snad někoho neurazím, bez překvapení.
Že Polda vypadl? To je od loňska zcela běžná záležitost. Tady jsou výsledky: Struna - Bártič 3:1, Rejže - Polda 3:2, Maro - Batin 1:1(1:0), Rocker - Uhlo 4:3.
Kdyby bylo bývalo o svátcích nějakého sněhu, nikdo by se jistě nezlobil, hlavně děti, ale i tak můžeme konstatovat, že se Vánoce povedly, alespoň nám Klenbařům. Již o posledním adventním víkendu jsme totiž stres, chaos a zmatek při shánění vánočních dárků
vyměnili za zájezd vskutku netradiční. Tedy tradiční, ale netradičně pojatý, takový menší kaskadérský kousek. Uznejte sami, kdo by se odhodlal jet do sklípku v sedmnácti lidech a vlakem!!! My jsme to dokázali, i když zpáteční cesta nebyla to pravé ořechové.
Vánoční ráno jsme klasicky strávili i s dětmi v hospůdce nám zaslíbené U Rašků. Tady probíhali opět další námluvy mezi Eliškou a Davídkem, ale jak se zdá, tak dotyčný zatím na Eliščino flirtování moc nereflektuje. Tak se milá zlatá a moc fotogenická dívenka pustila do stydlína Polínka, samozřejmě opět bez odezvy. Návštěva u Pavlase se zvrhla v přežíračku a zcela zaručeně zlaté prasátko neviděl Strunka, který Gráfovic rodině zblajznul na posezení slaninu uloženou ve spíži na horší časy!
Po štědrovečerní večeři v rodinných kruzích jsme tento vydařený den zakončili, kde jinde než v Klenbě.....
Hore háj, hore háj aneb "S Tutakchamonem ve sklípku U Dufků" 16.-17.12.2011
Rozkaz zněl jasně, ve 14:12 jede půlstatrojka směr Svinov nádraží. Až na pár vyjímek jsme na zastávce byli všichni. Dokonce i pan Strunka se přišel „omluvit“ v pracovním úboru. Jak ho viděla Věruška, tak hned na něj:„Ty tam jedeš robit?“ Ale k nepřehlédnutí byl Nadporučík se svým věrným kanystrem. Myslím, že cesta autobusem proběhla v klidu. Nic jsme totiž nevypili. No, co Vám mám vykládat. Koupili jsme lístky, nakoupili zásoby formou pivních kuželek, plechovek a rychle na jedno orosené do nádražní nalejvárny. Čas našeho odjezdu se neúprosně blížil, tak jsme vypili poslední hlt zlatavého moku a hurá do vlaku. Dámy a pánové usaďte se, vyjíždíme.
Klenba ve vlaku!? Hned jsme zrobili řádný pořádek! Našich 18 místenek po 15 korunách mluvilo za vše! Kupé číslo 1,3,4 ven! Klenba nasedá!
Na rozkopané Lysé Klenbaři na střeše Beskyd ve dnech 17.-18.11.2011
V Beskydské jsme dali pár škopků a nějakú tu polívku do břucha. Strunka se hned z kraje samozřejmě nervnul, neměli párky! Ale po společném fotu a půlce se uklidnil a těšil se na párky na Lysé hoře. Po prvním kilometru bylo potřeba doplnit nemrznoucí směs v našich plaskulích. A tak se i stalo a my zase šlapali na náš beskydský Everest v plné polní. Jak se říká, přírodě neporučíš. Strunka musel jít zkontrolovat s toaletním papírem, jak rostou smrčky v lese. My jsem ale nelenili, bo pitný režim je třeba dodržovat a dali opět po kalíšku.